Tak zítra máme Valentýna. Jupí, fakt. Asi jako většina náctiletých puberťaček i já jsem opakovaně na Valentýna sama. Poprvý (a nejspíš naposled) jsem dostala valentýnský dáreček v pátý třídě od spolužáka - byla to bonboniéra ve tvaru srdíčka. Ach. A závidim těm holkám, které dostávají na čtrnáctého února různá psaníčka, bonbóny, plyšové medvídky, pusinky a pozvání na rande, zatímco já jsem odsouzena sedět doma na zadku a mít depresivní náladu kvůli tomu, že mě nikdo nemá rád a bla bla bla.
Dneska je poslední den jarních prázdnin a jak už jsem předpokládala - pár věcí jsem nestihla. No jo, to mám za to, že jsem se po večerech dívala na komedie spolu s tátou a sestrou a smála se až jsem se popadala za břicho, to mám za to, že jsem si místo šprtání četla Gossip Girl a záviděla všem těm vymyšleným rozmazleným holkám, to mám za to, že jsem se prostě půlku prázdnin proflákala, tak! No a co, stejně už je druhý pololetí:D (sranda)
A za hodinku dorazí domů maminka! Ten týden bez ní utekl tak rychle, že se mi po ní ani nezastesklo (jsem to ale nevděčná a zlá dcera).
Jo, a zase sněží.
užila užila.hele doslova ser na deprese z valentýna,protože to je prostě nejzbytečnější svátek světa (ha,mluví ze mě samota!:D).