Den D jsem přežila bezvadně. I když bych pár těch vad snad i našla, pár lidí nepřišlo, a mezi nima je i moje kamarádka od školky, které vždycky pučuju zrcadlovku, ačkoli fotí blbosti a vždycky jí pomůžu, poradím, chodím s ní ven. A ona se zachovala jako opravdová "nekamarádka" a nepřišla. Nepřišla, i když mi to několikrát slíbila! Ani se neobtěžovala vzít do ruky mobil a napsat aspoň tu debilní omluvnou smsku!!! Příště, pokud s ní půjdu ven, už můj foťák nevezmu, protože mi připadá, že mě akorát využívá a kdykoli jí řeknu, proč nevzala i svůj, sic digitální foťáček, odpoví, že ho rádoby zapomněla nabít! Stejný odpovědi se příště dočká i ona!
Tak jsem začala spíš tím méně příjemným, ale musela jsem se prostě vypsat.
Jinak vše proběhlo výtečně - někteří přišli opožděně, protože nemohli najít knihovnu, ale to nevadí, i tak jsem byla ráda! Začnu postupně:
1. přivítání, hudební vystoupení ZUŠ - hrůza! Zpívali falešně, nehráli zrovna nejlíp, oblečení jak navenek a k tomu si vybrali samé tklivé, smutné písničky, jakobychom přišli na pohřeb a ne na slavnostní zahájení výstavy! Naštěstí ale potom nastoupila moje sestřička s maminkou, která schválně nahlas a úsměvem uvedla "Výborná nálada" = název skladby, kterou moje sestra sama složila. Děkuju vám!
2. můj proslov!!! Trénovala jsem si to celý den a pořád jsem se někde zasekávala, ale na vernisáži a ještě před tolika lidma jsem se ani jednou nezasekla a všichni mi můj proslov pochválili! Poté mi knihovnice a ředitelka knihovny dala tři růžové tulipány a knížku s názvem "500 rad digitální fotografie", jenže si pak uvědomila, že jí nejspíš už nebudu potřebovat a že si jí můžu vyměnit za libovolnou knížku v knihkupectví v přízemí.
3. výstup starosty města Chodova, který se vyjádřil pozitivně k mým fotografiím a "ať se fotografování daří i nadále, Olinko", potřásl mi rukou a báj, báj, odešel.
4. rodinný přípitek plný krásných a pochvalných slov a přiťuknutí si těma nejblbějšíma skleničkama, co jsem kdy viděla! No nevadí, trošku jsem se z toho i napila šampaňskýho - nealko!
5. volná zábava! Někteří se vrhli na občerstvení, jiní zas na mě a zahrnovali mě gratulacemi, objetími, přáními, květinami a bonboniérami - jednu už jsme spořádali. V návštěvní knize se popsaly čtyři stránky, zatím (výstava potrvá do konce března). Na tohle bych si dokázala zvyknout!
Nezlobte se, ale dnes potřebuji udělat zas kus absolventské práce, takže fotky nejspíš přidám o víknedu!
I staří známí nás můžou zklamat. Ale myslím, že všechno ostatní Ti kamarádku, která nepřišla, vykompenzovalo a ještě převršilo! :)
Těším se na fotografie. :)
Kolik Ti vůbec je, jestli můžu vědět?