-- - Články

"Olga Moiseeva: Jak to vidím já"

Tue, 08 Mar 2011 17:08:15 +0100

Den D jsem přežila bezvadně. I když bych pár těch vad snad i našla, pár lidí nepřišlo, a mezi nima je i moje kamarádka od školky, které vždycky pučuju zrcadlovku, ačkoli fotí blbosti a vždycky jí pomůžu, poradím, chodím s ní ven. A ona se zachovala jako opravdová "nekamarádka" a nepřišla. Nepřišla, i když mi to několikrát slíbila! Ani se neobtěžovala vzít do ruky mobil a napsat aspoň tu debilní omluvnou smsku!!! Příště, pokud s ní půjdu ven, už můj foťák nevezmu, protože mi připadá, že mě akorát využívá a kdykoli jí řeknu, proč nevzala i svůj, sic digitální foťáček, odpoví, že ho rádoby zapomněla nabít! Stejný odpovědi se příště dočká i ona!

Tak jsem začala spíš tím méně příjemným, ale musela jsem se prostě vypsat.

Jinak vše proběhlo výtečně - někteří přišli opožděně, protože nemohli najít knihovnu, ale to nevadí, i tak jsem byla ráda! Začnu postupně:

1. přivítání, hudební vystoupení ZUŠ - hrůza! Zpívali falešně, nehráli zrovna nejlíp, oblečení jak navenek a k tomu si vybrali samé tklivé, smutné písničky, jakobychom přišli na pohřeb a ne na slavnostní zahájení výstavy! Naštěstí ale potom nastoupila moje sestřička s maminkou, která schválně nahlas a úsměvem uvedla "Výborná nálada" = název skladby, kterou moje sestra sama složila. Děkuju vám!

2. můj proslov!!! Trénovala jsem si to celý den a pořád jsem se někde zasekávala, ale na vernisáži a ještě před tolika lidma jsem se ani jednou nezasekla a všichni mi můj proslov pochválili! Poté mi knihovnice a ředitelka knihovny dala tři růžové tulipány a knížku s názvem "500 rad digitální fotografie", jenže si pak uvědomila, že jí nejspíš už nebudu potřebovat a že si jí můžu vyměnit za libovolnou knížku v knihkupectví v přízemí.

3. výstup starosty města Chodova, který se vyjádřil pozitivně k mým fotografiím a "ať se fotografování daří i nadále, Olinko", potřásl mi rukou a báj, báj, odešel.

4. rodinný přípitek plný krásných a pochvalných slov a přiťuknutí si těma nejblbějšíma skleničkama, co jsem kdy viděla! No nevadí, trošku jsem se z toho i napila šampaňskýho - nealko!

5. volná zábava! Někteří se vrhli na občerstvení, jiní zas na mě a zahrnovali mě gratulacemi, objetími, přáními, květinami a bonboniérami - jednu už jsme spořádali. V návštěvní knize se popsaly čtyři stránky, zatím (výstava potrvá do konce března). Na tohle bych si dokázala zvyknout!

Nezlobte se, ale dnes potřebuji udělat zas kus absolventské práce, takže fotky nejspíš přidám o víknedu!

V knihovně

Fri, 04 Mar 2011 13:26:01 +0100

Ahoj. Zas po delší době vám opět píšu. Nefunguje (nebo spíš funguje, ale velmi se zasekává!) nám počítač. Štve mě to, protože mám rozdělanou tu absolventskou práci a nemůžu jí v klídku doma dodělat. Ale zase jsem ráda, že jsme dodělali ty fotky na výstavu a teď už pěkně visí tady, v Městské knihovně Chodov a jste na mojí první fotovýstavu srdečně zváni, i když jsem si na 99,9% jistá, že (bohužel) nepříjdete. Ale aby vám to nebylo líto, jakmile budu moct, tak přidám fotky, které jsme vybrali na výstavu sem na blog.

Novinka číslo dvě - mám nový mobil, vážení! Opravdu k neuvěření a opravdu lososové - má totiž lososově růžovou barvu! Nejsem z tý barvy nějak nadšená, ale zase lepší než nemít nic (čti: lepší než mít ten starej křáp), i když není dotykovej - je to taková ta skluzavka. A k tomu se dá na netu objednat černý kryt, tak až budu mít nějaký ty peníze, tak ho objednám. Taky si budu muset dokoupit microSD a sluchátka.

Minule, když jsem vám psala, byla jsem "nemocná". Teď jsem byla nemocná doopravdy. Zůstala jsem tři dny doma, válela se v posteli, četla knížky ("Vzdušné zámky" jsem přečetla během jednoho dne, teď čtu Annu Frankovou) a smrkala! Měla jsem rýmu jako hrom, ale teď už jsem ok.

Musim si pospíšit, abych stihla udělat aspoň kousíček tý absolventský práce, aby si učitelka nemyslela, že na to zvysoka všakvyvíteco. Nevím, kdy se příště ozvu. Mějte se hezky, pa.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

AKTUALIZACE 6.3.2011

Milý tatínek spravil počítač, juchů!

Zítra je den D - vernisáž mojí fotovýstavy! Nevim, jestli mám jít do školy a nebo zůstat doma, hezky se vyspat a v klidu se připravit. Uvidim. Vůbec nevim, co si mám zítra vzít na sebe - tmavě modrou košili a černé kalhoty nebo bílošedočerné šaty? Mamka říká, ať si vezmu to, v čem se cítím dobře, ale nemůžu přece přijít na zahájení mojí první fotovýstavy v džínách a tričku s potiskem, no ne? Prej přijde i starosta! Bože, ať to zítra dobře dopadne!

Kadeřnice jsou levý!

Fri, 25 Feb 2011 08:08:31 +0100

A jako vždy na to doplácím já:D Nevim, proč jsem dala smějícího se smajla, když to vůbec není k smíchu. Kvůli kadeřnici z chodovského kadeřnictví Casanova teď mám křivou ofinu. Na jedný straně je jí víc, na druhý míň a veprostřed je to snad nejhorší! Dneska zkusíme s mamkou někam zajít, kde by mi to napravili, což znamená, že budu mít ofinu nad obočím, skvělý! Nesnášim, když jí mám kratší, protože pak vypadám divně.

Asi se divíte, proč píšu tak brzy a ještě nejsem ve škole, i když za pět minut začíná první hodina? Jsem doma (zatím) a včera jsem taky byla. Ne, že bych se ulejvala, ale včera jsme s tátou od půl devátý do půl druhý tiskli fotografie (a to nám toho ještě pěkný kus chybí) a dneska jedu k doktorce a potom ke kosmetičce na obočí. Jo, ulejvám se!:D ale co, jednou za pololetí snad můžu, ne?!

Včera jsem dočetla knížku od Johna Boynea "The Boy in the Striped Pyjamas", četla jsem to v ruštině. Je to hodně dobrá knížka, i když nevím, zda některé z vás zaujme, je totiž o druhé světové válce a o koncentračních táborech pro Židy. A je psaná z pohledu devítiletého chlapce Bruna. Vřele doporučuji!

Počasí se zbláznilo: svítí sluníčko a je mínus deset. Když se kouknu z okna, tak mě sluneční paprsky šimrají na tváři a myslím si, že už je jaro, a ona je pořád zima. Milé Jaro, prosím, přijďte k nám na tříměsíční návštěvu, prosím!

Máme tu změny, co se týče blogu.cz. Zmodernizované psaní článků!:D I když zatím se mi to moc nezamlouvá, nejde mi sem totiž vložit obrázek!

Přihlášky na střední školy jsem s mamkou vyplnila už v úterý, jenže náš hodný pan učitel nám neřekl, že nemáme psát do osmého ročníku přírodopis, ale člověk a ochrana zdraví! Taková blbost! To si pak středoškolští ředitelé a ředitelky řeknou, že jsem v osmičce neměla přírodopis, ale nějakou ekologii! Takže jsem je samozřejmě musela přepsat - měla jsem míň práce a platila jsem za novou přihlášku pouze pět korun, jelikož si podávám přihlášky jen dvě - Gymnázium Zatlanka s jazykovým zaměřením, Praha a Cestovní ruch, Karlovy Vary. Přeju si, aby mi vyšla ta Praha a naštěstí se tam píšou jenom obecné studijní předpoklady, tak snad to zvládnu!

A co vy? Už jste podali přihlášky?

Jako bych psala včera II.

Sun, 20 Feb 2011 16:41:15 +0100

^{Dostala jsem zas náladu na psaní.}

Prakticky hned potom, co jsem vám stručně popsala minulý týden nám přestala fungovat televize. Mrzí mě to (a nejen mě, nesmím zapomenout na televizního maniaka naší rodiny = ségra), i když se stařičké Mitsubishi musí nechat, že nám byla opravdu věrná, a to celých dvanáct let! A jediná dobrá věc na tom je, že konečně budeme mít plazmovou televizi, i když ta naše se mi i líbila, byla (a pořád je) taková retro. A taky je pravda, že nejenom televize, ale už i šestnáctiletý vysavač nám nejspíš za chvilinku odslouží - když je zaplý, vydavá takový divný zvuky a nemyslím tím ten rámus, který vydává každý vysavač. Ale nesmíme zapomenout na ten nejstarší model Motoroly, kterému se říká mobilní telefon!

Něco k absolventské práci - na danou chvíli dokonce lituju toho, že jsem se o tu práci přihlásila! Je s tím tolik práce (zatím sice moc ne), a to mě ještě čekaj přijímačky. Bože. Pravda ale je, že pokud předvedu brilatní výsledek, mám možnost vyhrát peněžní cenu, ale o tom silně pochybuju.

Včera večer jsme začli předělávat komplet celou práci co se týče výstavy. Byla jsem naštvaná, to jo, ale teď jsem dokonce ráda, že táta prohlásil, že fotky, se kterými jsme pracovali nejsou mé nejlepší. Díky. Takže mám na dodělání zbytek dnešního večera a zítra je dáme vyvolat, ou jé.

Zítra píšeme test z matiky na slovní úlohy se soustavami rovnic. Celkem to umi, tak snad mi to dopadne dobře.

Jo, v pondělí nám přišli třídní trika s vyobrazením našeho třídního(fuj). Moc se mi nelíbí, ale co nadělám. Alespoň mám nějaký to tričko na doma, u kterýho mi nebude vadit, že ho ušpinim:D A snad zítra příjdou i kraťasy, spolužák, co to organizuje už nám je sliboval před prázdninama a teď za ně chce ještě doplatek dvacet korun. Nevim nevim, co z toho vyleze.

Tak a teď už se pustím do těch fotek, mějte se hezky.

Jako bych psala včera.

Fri, 18 Feb 2011 15:44:25 +0100

Jenže nepsala. Píšu po šesti dnech, ale tenhle týden uběhl fakt rychle, i přesto, že Klára nebyla ve škole.

Jak jsem předpokládala - na Valentýna jsem dostala velký h. Ale ségra, ta by se mohla chlubit (ale nechlubí), tím, že dostala přáníčko od šestnáctiletýho kluka, ha.

Už umim skoro všechny písničky z toho Olivera! Jsem závislák. A dokonce se učim i taneční choreografie! :D

Ve škole jsme psali několik testů - chemie, příroďák (fuj, mám mínus devět bodů, skvělé!), čeština a na tělák nacvičujeme akrobatickou sestavu, taky supr. Nejsem žádná gymnastka, natož akrobat!

Tenhle víkend musim (!!!) dodělat všechno k tý výstavě a už dát vyvolat fotografie. I tak mám pořádnej skluz.

Nějak ani nemám chuť nic psát, promiňte. Snad někdy příště, pa.

už to tak bude

Sun, 13 Feb 2011 13:18:50 +0100

Tak zítra máme Valentýna. Jupí, fakt. Asi jako většina náctiletých puberťaček i já jsem opakovaně na Valentýna sama. Poprvý (a nejspíš naposled) jsem dostala valentýnský dáreček v pátý třídě od spolužáka - byla to bonboniéra ve tvaru srdíčka. Ach. A závidim těm holkám, které dostávají na čtrnáctého února různá psaníčka, bonbóny, plyšové medvídky, pusinky a pozvání na rande, zatímco já jsem odsouzena sedět doma na zadku a mít depresivní náladu kvůli tomu, že mě nikdo nemá rád a bla bla bla.

Dneska je poslední den jarních prázdnin a jak už jsem předpokládala - pár věcí jsem nestihla. No jo, to mám za to, že jsem se po večerech dívala na komedie spolu s tátou a sestrou a smála se až jsem se popadala za břicho, to mám za to, že jsem si místo šprtání četla Gossip Girl a záviděla všem těm vymyšleným rozmazleným holkám, to mám za to, že jsem se prostě půlku prázdnin proflákala, tak! No a co, stejně už je druhý pololetí:D (sranda)

A za hodinku dorazí domů maminka! Ten týden bez ní utekl tak rychle, že se mi po ní ani nezastesklo (jsem to ale nevděčná a zlá dcera).

Jo, a zase sněží.

Praha, fotografie a ... nestíhám!

Fri, 11 Feb 2011 08:28:18 +0100

Jak už jsem psala, předevčírem jsme jeli do Prahy za bráchou a jeho rodinou. Zatím jsou tři, ale prozradil nám, že Jana (jeho manželka a moje nevímkdo) čeká další miminko. Dřív jsem malý děti moc nemusela, asi proto, že moje sestřenice dokáže bejt fakt hrozná. Ale teď, když jsem poznala Evičku (ta neteř), tak je to jiný. Ale vše popořádku!

Vstali jsme v šest a v sedm deset nám jel autobus do Karlových Varů, kde jsme přestoupili na bus do Prahy. Celou dobu mi svítilo sluníčko přímo do očí, ale podařilo se mi několikrát usnout a několikrát se vzbudit - znáte to, podřimování se tomu říká! Do hlavního města jsme dorazili v deset patnáct, sedli do tramvaje číslo devět, vystoupili na Vápence a hurá za příbuznýma! Evička nás přivítala dobře, ale zpočátku se schovávala za maminku. Najedli jsme se a po chvíli vyrazili na dlouhou procházku.

Prošli jsme vítkovským parkem a sešli dolů k Florenci a došli na Staromák, odkud jsme vyšli na nábřeží. Nakrmili jsme labutě a Evička si dala spolu s nima - tím mám na mysli, že jedla rohlíky místo toho, aby je házela labutím. Nafotila jsem hodně fotek a v záři zapadajícího sluníčka jsme se pomalinku vraceli zpátky, když v tom kolem mě prošla povědomá dívka. Myslela jsem si, že je to ta, co si myslím, koukli jsme se na sebe a ani jedna z nás nepozdravila. Fajn, řekla jsem si, asi jsem se spletla, když v tom slyším "Oli?" Otočila jsem se a zjistila, že přece jenom je to ona - Arina! Známe se jen z blogu a facebooku. Fakt drsný! Hlavně, že jsem při cestě do Prahy myslela na to, že tam bydlí! Táta nás spolu vyfotil a pak jsme se rozloučili a šli dál.

Ještě cvhíli jsme pak pobyli doma u bráchy a potom jsme se vydali zpět na Florenc, tam nasedli na žlutý Student Agency a ve Varech přestoupili na minibus do Chodova. A jakmile jsme přišli domů, vypli jsme a usli.

Včera ješě pořád svítilo slunko, ale už bylo o poznání chladněji. Ráno dokonce trávu a stromy pokryla jinovatka a pohádkovému vzhledu pomohla i mlha. Včerejšek jsem prožila ve víru fotografií, které spolu s tátou připravuju k té výstavě v březnu. Řeknu vám, mám pocit, že nestíhám. Nejpozději příští pátek, což je za týden, bych správně měla dát fotky vyvolat, abychom měli jistotu, že je to oukej. A to máme sotva půlku fotek upravenou. Snad to stihneme.

Taky jsem včera dodělala ten překlad na němčinu a k tomu doplňující otázky. Chci, aby si to učitelka vybrala a oznámkovala, protože bych ráda dostala jedničku (:D) - tak naivní! Potom jsem zkoušela najít ten referát na dálkové ovládání na fyziku, ale jediné, co mi google a seznam našel bylo zboží. Děkuju, nechci.

Dneska v deset jdu na doučování z matiky, protože, jak už to bývá, opět něco nechápu. No, aspoň budu mít jistotu, že mám domácí úkol správně!

Do neděle, kdy se vrací mamka, se ještě musím naučit báseň, přírodopis a zeměpis, upravit další fotky, pomoct sestře s angličtinou, vygruntovat byt se sestřinou pomocí a snad trochu si zacvičit. Snad to stihnu!

Vysněné pokoje

Tue, 08 Feb 2011 09:10:25 +0100

Nejsou moc luxusní, ale útulný - proto se mi tolik líbí!

Raz, dva, tři.

Sun, 06 Feb 2011 14:01:20 +0100

Už tři dny máme prázdniny a už tři dny je mamka pryč. Dneska jsme jí volali, abychom jí popřáli hodně štěstí na koncertu, který dneska má. Řekla nám, že bratranec uložil na CD námi natočená videa z muzikálu Oliver!, na kterém jsme byli v lednu. Vím, nesmělo se fotit ani nahrávat, ale když mě nechytli...(:D)

Dneska ráno jsem si po snídani chvíli četla a potom jsem se rozhodla, že si zacvičím. A už jako fakt budu cvičit! (jasně, furt to řikám) Alespoň dvacet minut denně. A jíst zdravěji. I když bude velmi obtížné se zbavit těch dobrých koblížků, sušenek a já nevím čeho ještě. Ale pro krásu se musí trpět, že. Zvlášť když denodenně chodím na weheartit.com a pokaždý závidim těm krásným slečnám na fotkách, jak jsou štíhlé, jaké mají nádherné a stylové oblečení a jak jsou hezké.

Taky jsem dneska odvedla dobrý kus práce! Vypočítala jsem všechny příklady z matematiky, které mi šly a zbytek mi zítra vysvětlí doučovatelka, ke které jdu v půl jedenáctý a hned po ní jedu k zubařovi. A včera jsem si dodělala tabulky a výpisky na přírodopis a zeměpis, takže se můžu vrhnout do učení se na testy, jupí.

Všimla jsem si dost zajímavého faktu, a sice, že pokaždý když čtu Super Drbnu, tak mi každý díl vychází hezky přesně do stejného ročního období, jako je v knize. Příklad: teď je únor a v knížce taky. Divný? Jo!

A dneska ještě musím uklidit "jádro" = koupelna a kuchyň. Sestře jsem s radostí přenechala všecky ostatní pokoje, jelikož bych jí teda chtěla vidět, jak drhne vanu, umyvadla, sporák, dlaždičky a vytírá prach z nepoužívaných šampónů a krémů, kterých máme v koupelně hafo. Což mě přivádí k myšlence, že všechno nepoužívaný z koupelny jednoduše vyhodím.

Už vás asi nudím, co. Tak já jdu.

Frň.

Thu, 03 Feb 2011 17:21:55 +0100

Jak těžké někdy bývá vymyslet titulek, že.

Ták, a začaly nám pololetní a jarní prázdniny, konečně! Tenhle týden se nic moc nedělo. Včera mě po příchodu doma bolela hlava, nepomohly mi ani dva ibalgíny, a tak jsem na žádný doučování z matematiky nešla a zůstala raději v posteli s hrnkem čaje a knížkou "Crystal", která se mi zdá jako opravdu divná blbinka a to jsem si přečetla teprve dvě kapitoly. Nevím, možná se mílím...

Dneska jsem si v knihovně půjčila "Všecky krásy světa" od Jaroslava Seiferta, protože mi tuto knihu doporučila paní profesorka, které posílám kapitoly "Melody Soulové" a ona mi je kontroluje. Prý v téhle knížce najdu inspiraci.

Na prázdniny nám zadali celkem dost úkolů na to, že to jsou prázdniny - příklady na soustavy lineárních rovnic se dvěma neznámými ve jmenovateli a k tomu cvičný test z přijímaček; z češtiny se naučit libovolnou báseň z čítanky; na fyziku si máme připravit referáty na téma, které jsme si vybrali (dálkové ovládání); němčina - překlad a cvičení na pracovním listu; zeměpis - výpisky; přirodopis - obrázky a tabulka. Super.

Jo, dozvěděla jsem se, že v tý anglický konverzační soutěži mi třetí místo uniklo o pouhý jeden bod! To dokáže hodně naštvat.

Máte teď taky prázdniny, nebo je budete mít pozdějš?

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4.2.2011 8:53

Tohle jsem vám zapomněla sdělit! Dneska v šest ráno nám maminka odjela do Ruska a nechala mě, sestru a tatínka na pospas osudu. A vrátí se třináctýho.

Prospěla s vyznamenáním.

Mon, 31 Jan 2011 16:23:25 +0100

A H O J.

První pololetí za námi, a já mám na vysvědčení pouze dvě dvojky a jsem na sebe pyšná! Takový výkon se mi nepovedl snad už od šestý třídy. Sice závidim spolužačce, co má samí, protože kdybych já měla jenom jedničky, tak mě vezmou na jazykovej gympl i bez přijímaček. No nic, i tak si myslím, že jsem prostě skvělá! (haha, vtipné). Ale hodinu předtím, než nám třídní rozdal výza, jsme měli občanku a já dostala z minulé práce v hodině čtyřku - jenom za to, že jsem na otázku "Proč se říká: rodina je základ státu?" odpověděla jednoduchou větou "Protože se všichni ve státě musí tolerovat". Dost slušně jsem se naštvala a šla po hodině za ní s tím, že nechápu, za co ta čtyřka - "Máš toho málo" - "Ale mě nic jinýho nenapadlo." - "Byla to práce na pět minut!" Pět minut!! Já tuhle otázku slyšim poprvý v životě a napíšu aspoň nějakou odpověď a ona, že je to málo! Tak jsem jí s úsměvem na rtech odpověděla: "Takže mám čtyřku za vlastní názor?!" A ona se naštvaně otočila a odkráčela pryč. Jak malé děcko!

Po škole jsme s Klárkou zašli do pizzerky, já si dala kuřecí salát, který byl fakt eňo ňuňo, sprite a zmrzlinový pohár s horkými malinami, mňam.

Pololetní prázdniny máme v pátek a hned na to navazují i jarní prázdniny (v únoru, taková blbost!). Nemám nic moc v plánu, akorát pojedeme do Prahy za bráchou a potom...zatim nic. Co vy?

Dneska jsme se sestrou sami doma - musím si zopakovat přechodníky, fyziku a ještě něco, co mi vypadlo z hlavy...? A zacvičit si!

A vaše vysvědčení? Jste spokojení?

úžasná sobota se Sarou Donaldson

Sun, 30 Jan 2011 15:48:10 +0100

Jak už jsem psala - včera jsem byla s naší lektorkou Sarou Donaldson bruslit. (Páni, to zní skvěle!) Do Varů jsem dorazila za pět tři a šla na místo srazu - muzeum Becherovky (:D). Čekala jsem a čekala, až uběhlo dvacet minut, tak jsem jí volala, jenže to nebrala. Začínala jsem už trochu panikařit, když v tom mi začne zavolá slečna Donaldson s tím, že mě nikde nevidí a že stojí u Becherovky. Popsala jsem, jak vypadám a řekla, že jí taky nemůžu najít. Jenže! Ona totiž čekala u Becherovky na kolonádě, kdežto já stála naproti papírnictví. No nic. Sešli jsme se tedy u McDonalda, ale bylo tam narváno, tak jsem jí zavedla do Ovo Baru, kde jsme si dali kapučíno a čaj, protože jsme obě promrzli až na kost - jen pro informaci: včera bylo mínus osm stupňů. Poseděli jsme asi půl hodiny, povídali si a popíjeli teplé nápoje. Potom jsme se vydali na MHD, které nás dovezlo ke KV Areně, a za které jsme zaplatili 80 korun! To jsem fakt nechápala, a až potom jsme zjistili, že to byla celodenní jízdenka a přitom já tomu řidičovi jasně řekla "dvakrát do KV Areny". No, debilů je na světe hodně, že. V KV Areně jsme bruslili hoďku a půl a opět si povídali o všem možném, párkrát jsme se i zasmáli padajícím bruslařům - vím, není to hezké! - a poté dojeli autobusem do tržnice, kde jsme se rozloučili a domluvili se, že bychom mohli jít i jindy. Áá, já jsem tak šťastná! Všemu, co říkala jsem rozumněla! Je to skvělý pocit, opravdu jsem si včerejšek užila!

Titulek, bla bla.

Fri, 28 Jan 2011 15:19:32 +0100

Prostě nevím, jaký název dát tomuto článku.

Ve škole to tenhle týden bylo dost divný. V pondělí jsme dostali za domácí úkol napsat fejeton na jedno ze tří témat a já ještě nemám vybrané ani to téma. Takže už vidim, jak si s tím budu lámat hlavu v neděli večer. Za druhé - nesnáším naší ruštinářku! A vůbec nechápu to, že na naší škole učí. Umí maximálně "Здравствуйте, садитесь", neumí koncovky podstatných jmen, nedává přízvuk kam má a pořád se mě a Marka na něco ptá! Ale když jí opravíme, tak má co dělat, aby to vůbec ustála, protože vždycky má přeci pravdu ona. GR!

Ve středu jsme psali z dějepisu - katastrofa! Nejdřív nám řekne, že tam budou jen ty otázky, co jsou v učebnici, a pak tam dá i přesné datumy! Fakt super. Z těch datumů budu mít nejspíš čtyřku, protože mám správně pouze jeden.

Němčinářka mi taky radost neudělala. Já si připravim jak debil nazpaměť životopis Tré Coola, maximálně jednou jsem se koukla do papíru, měla jsem podle ní i hezkou výslovnost, ale kvůli posranejm číslovkám - místo devádesáti jsem řekla devatenáct - mi dá, ta kráva, dvojku! A přitom spolužák, co šel přede mnou celou dobu čuměl do papíru, a to se ještě prosím zadrhával a huhňal a taky mu dala za dva. To je tak nespravedlivý!

Zato matika a příroďák mi udělaly radost - za dva z testů.

Jedna věc ale je přece na tomhle týdnu dobrá (teda dvě!) - jednou jsem jako vždy přepínala televizní kanály a narazila jsem na MTV "The Buried Life" a úplně jsem si ty kluky zamilovala - a za hodinu mi začíná další díl.

Konečně tenhle pracovní týden skončil a zítra si jedu užívat výlet do Karlových Varů a bruslení s naší anglickou (americkou přesněji) lektorkou - to je ta druhá dobrá věc. A co máte v plánu vy?

Jsem nejspíš jediná, komu se ten sníh líbí.

Tue, 25 Jan 2011 15:10:22 +0100

A opět nám sněží. Bílé sněhové vločky jsou tak nádherné, že to snad ani nejde vyjádřit slovy. A přitom skoro všichni mají rádi sníh jedině na Vánoce. Hlavně aby byly Vánoce bílé, pak ať už je zase zima beze sněhu, že jo. Někteří nemají rádi sníh kvůli tomu, že jim zničí účes - neříkám, že mi to nevadí, když se mi zvlní vlasy pod tíhou sněhových vloček - ale tak snad existujou čepice a kapuce, ne? A k tomu si vlasy můžete schovat pod bundu, jako to dělám já. No, to je jedno, stejně už všichni chtějí jaro...

Jak už asi víte - v té konverzační soutěži jsem se neumístila. Jasně, byla jsem zklamaná, ale tak nějak jsem to tušila. Víc mě ale zarazilo a překvapilo, že mamka z toho byla zklamaná víc než já! No co už.

Můj plán jak zhubnout se pomalinku rozjíždí. Včera jsem si zacvičila - zkracovačky, skoky přes švihadlo, běhání po pokoji (:D) a kliky. Snažím se jíst míň sladkostí, ale rodiče mi k tomu moc nepomáhají, pořád totiž kupují ty sladké koblížky s marmeládou posypané moučkovým cukrem!
Včera a dneska jsem byla unavená a včera jsem dokonce hned po příchodu domů lehla spát a spala asi hodinku. To je totiž tím, že nám došlo mé oblíbené kafe! Díkybohu už ho dnes mamča koupila!

Štve mě jedna věc, a sice, že o mojí kamarádku mají kluci vždycky zájem - pořád (no, pořád sice ne, ale hodně často!) chodí s klukama ven, píše si s nima přes Facebook a potom mi o tom samozřejmě vypraví, a mě se pokaždý pokazí nálada - proč o mě zájem není?! Copak jsem tak škaredá, tak blbá, tak nezajímavá? Proč mi nikdo nenapíše, proč mě nikdo nepozve ven, proč mi nikdo neřekne nic pěknýho? Proč, pane Bože, proč?!!

Pátek + sobota = zábava

Sun, 23 Jan 2011 18:53:01 +0100

Ahoj.

Pátek začal stejně jako každej školní den - vzbudil mě budík na mobilu, oblíkla jsem se, nasnídala, vyčistila si zuby, upravila se a šla na autobusovou zastávku. Do školy jsem dorazila v osm čtyřicet tři. Celé vyučování se nesmírně táhlo, a to nemluvím o testu z přírodopisu. Konečně ale v půl druhé zazvonilo a já s mojí kamarádkou vyrazila na autobus do Dolního Rychnova. A zábava mohla začít! Dívali jsme se na videa, smáli se, cpali se vším možným, Klára mě zkoušela nalíčit, ale poněkud se to zvrtlo kvůli mému neustálému chichotání, šli jsme ven fotit koně a kočku (viz. fotka), zkoukli jsme podruhé Remember Me a zase jsme buleli. Jsem ráda, že jsem u ní mohla strávit páteční odpoledne a skoro celou sobotu. Domů jsem přijela kolem šesti a dneska jsem vygruntovala celý pokoj, dělala cvičné scio testy a měla jsem se naučit životopis Tré Coola na němčinu a zopáknout si matiku na zítřejší písemku, ale na to jsem se totálně vybodla, tak snad to ještě stihnu po večeři. Vůbec se mi zítra nechce do školy, fakt ne.

A co váš víkend? Jak jste se měli, co jste dělali?

Nemám z toho ten nejlepší pocit.

Wed, 19 Jan 2011 16:09:40 +0100

Včera jsem byla na tý konverzační soutěži. Vytáhla jsem si téma "Weather" (=počasí). Víte, moc se toho o počasí říci nedá, tak jsem popsala, jaké je počasí ve kterém ročním období, co se dá dělat a jak se oblíkat. Potom přišli doplňující otázky: Porovnej počasí ve dvou libovolných zemích; Co se dá dělat v létě a co v zimě (jde vidět, jak mě poslouchali); Jaké je dnes (resp. včera) počasí. Vím, že pokaždý na těchhle soutěžích nemluvím dvakrát jistě, jsem nervózní. Mluvila jsem divně. Ale mluvila přece, to je hlavní! Druhá část byla poslech (kterou jsem si dodělávala dneska, protože jsem v pondělí nebyla ve škole). Pěkně zákeřný. Dostala jsem papír, na kterém jsem měla kroužkovat správné odpovědi. A to jsem, prosím, měla tři lidi poznat podle hlasů a ani nám neřekla, jaký kdo má! No, snad mám aspoň polovinu dobře.

Hned po poslechu jsem šla s učitelkou k ní do kabinetu kvůli absolventské práci "Londýn". Ona je můj garant. Sepsali jsme s ní šest nebo sedm variant, co bych mohla použít jako hlavní téma pro práci a já si nejspíš vyberu "Po stopách literárních postav", samozřejmě těch z Londýna. Vlastně jsem tohlencto téma vymyslela já, jelikož jsem si vzpomněla na mé oblíbence Olivera Twista, Sherlocka Holmese a Herkula Poirota. Pak mě zaujal i "Netradiční průvodce Londýnem", ale spíš bych byla pro ty literární postavy. Jo, a dozvěděla jsem se (no, čekala jsem to), že absolventskou práci budu prezentovat anglicky - i obhajoba! - a porota na mě bude mluvit taky anglicky. Takže mám co dělat, vážení!

Hledá se někdo, kdo by se rád nechal fotit. Ode mě.

Mon, 17 Jan 2011 13:55:37 +0100

Ahoj. Víkend byl divnej. V sobotu odjela sestra na lyžák, celý den jsem prakticky proseděla u počítače přidávajíc fotografie na dA a FCB, umyla nádobí a chvíli si zacvičila. V neděli jsme byli s Dančou venku fotit. Danča se moc podceňuje - ona má totiž moc hezký obličej, ale kdykoliv jí fotím, pokaždý řekne, že tam vypadá hnusně a děsně a já nevím jak ještě. Mě se ale ty fotky líběj, jenže ona mi je zakázala někam dávat. A proto hledám někoho, kdo by se ráda nechal fotit a kdo by mi nezakazoval vystavovat mé práce na internet. Baví mě fotit lidi, ale bohužel není nikdo, kdo by se fotit nechal. Možná sestra. Ale u tý se bojim, že jakmile jí začnu "komandovat" (=jak se má postavit, jak se usmát, kam otočit hlavu a kam dát ruce) urazí se nebo jí to bude nepříjmné a budu mít po srandě. Taky mě napadla jako jedna z možností Klára, akorát s tou nechodíme ven. Ale příští víkend u ní spím, tak snad se něco povede. Taky se mi nabídla mamka...

Za dva týdny už mají být poslány všechny přihlášky na střední školy a já se ptám, kam se chystáte vy, tedy pokud jste stejně jako já v devítce? Já se chci dostat na Gymnázium Na Zatlance s jazykovým zaměřením v Praze a potom taky zkusím cestovní ruch ve Varech, ale spíš bych tedy brala tu Prahu. Ano, je to sice daleko od domova, ale zato budu studovat na dobrý škole a v příjemném prostředí.

Dnes budu sama doma, takže si udělám všechny potřebný věci do školy, v půl pátý jdu na doučování z matiky, potom si udělám pohodlí a nejspíš podruhý zkouknu film Oliver Twist (2005) a k tomu si udělám nějakou lehkou večeři.

um pa pá

Thu, 13 Jan 2011 17:36:47 +0100

Týden testů a písemek je skoro za mnou - díkybohu! - a blíží se očekávaný víkend. Sice zase budu dělat to samý, jako každý jiný víkend (úklid pokoje, čtení, poslouchání hudby, koukání se na televizi, možná se půjdu projít ven pokud nebude takhle protivné počasí...), ale aspoň se pořád nebudu muset šrotit. Pochlubím se, že na vysvědčení budu mít jenom dvě nebo tři dvojky (matika, chemie a možná zemák), jinak samí. Jsem na sebe pyšná, protože takovýhle výkon se mi nepovedl ani v osmičce, sedmičce a šestce. Vidíte, co dokážou ty přijímačky na střední?!

Facebook mě štve. Dokonce přemýšlím o tom, že si zruším účet. Stejně je to jen jedna velká přetvářka. U fotek ti sice všichni dávaj lajky, ale dooprvady si nejspíš myslí něco jinýho. Do přátel si tě přidávají lidé, kteří tě buď neznají vůbec anebo tě ve škole ani nepozdraví. A statusy už nepíšu vůbec, protože se nenajde nikdo z mých "přátel", kdo by je okomentoval, maximálně klikne na to trapný tlačítko Líbí se mi. A fotoalba si nejspíš smažu, fotky teď nahrávám na deviantart.com Je to tam lepší. Lidé ti komentují fotky a myslí to upřímně. A pokud vás moje fotky opravdu zajímají, tak je najdete ZDE. Což mě mimochodem přivádí k tomu, že 7.března budu mít v Městské knihovně svojí vlastní fotovýstavu! Ještě sice nemám vybraný všechny fotky, ale o některých už vím.

Jo, a v pondělí a úterý se účastním Konverzační soutěže v AJ, tak mi prosím držte palce! Dva roky po sobě (v šestý a sedmý) jsem se umístila na druhém místě, minulý rok na žádném a tenhle rok bych tu soutěž ráda vyhrála.

Už vám nemám co napsat.

Mějte se hezky.

Návrat do stereotypu.

Sat, 08 Jan 2011 13:19:14 +0100

ZDRAVÍM. ^^

Tak jsem se vám vrátila z nejhezčích vánočních prázdnin jaké jsem kdy zažila. Kdyby to šlo, tak bych si pobyt v Rusku prodloužila tak o týden o dva. Počasí bylo překrásné, všude hafo sněhu, který příjemně křupal pod nohama, teplota -12°C, ale nebylo to zas tak hrozný. Chodili jsme do divadel, na brusliště, nakupovat, fotit do centra Petrohradu - prostě všechno možný! Nejvíc se mi asi líbil muzikál "Oliver!" - krásná hudba, skvělé písničky a bezvadní herci! Na tomto muzikále jsme byli dvakrát a podruhé jsme se sestrou dokonce předali hercům květiny s psaníčky, protože se nám moc zalíbilo, jak hráli své role, a, pšt!, podruhé jsem i natáčela na video, což se nesmělo:D Nikdo si mě nevšiml, takže všechno OK.

Jo, a prý jsme se se ségrou zalíbili dvěma klukům, kteří nás dovezli na letiště - jo, letěla jsem letadlem! Sice podruhý, ale první let si nepamatuju, jelikož mi tehdy byly 3 roky - a v létě přijedou k babičce na chatu a budou nás vozit kam se nám zachce. To mi udělalo radost, protože tady v Česku si mě nikdo nevšímá.

Fotek jsem nafotila dost, přesněji 1130. Pár jich sem nahraju, vám pro radost.

Včera už jsem šla do školy, bohužel. Bylo to pro mě celkem nezvyklý, protože víc než dva týdny jsem mluvila jenom rusky, a teď všude slyším češtinu:D A hned jsem dostala pětku ze stojky, dvojku za hvězdu, jedničku z driblingu kolem kuželů, dvě jedničky z přírodopisu a dvojku z pololetky z němčiny - nejlepší práce ze třídy. V pondělí píšeme pololetní práci z matematiky a máme laborky z chemie. Opravdu se moc těším, teda! Ještě si musím dopsat sešity, vybalit zbytek věcí a zítra v jedenáct ráno na doučování.

Užívejte si víkendu, u nás momentálně svítí sluníčko.

DayDreamer.

Já v metru u billboardu "Oliver!"

Isaakova katedrála

Ivan Korytov, herec, který se mi líbí. Hraje asi v devíti operetách a je laureátem "Zlaté masky", což je nejvyšší herecké ocenění.

Ostatní fotografie najdete na Facebooku, ale přidám je tam až pozdějš.

posledni den v roce 2010!

Fri, 31 Dec 2010 15:31:07 +0100

Tak vas zdravim, vazeni! Prece jenom jsem se dostala na net!

Dneska je Silvestr a presne o pulnoci si v tady, v Rusku, rozbali miliony lidi svoje darky. Uz se tesim - a to nejen na darky, ale i na to, ze tenhle divnej rok 2010 uz bude za mnou.

A ted par radku k nasi tzv. dovolene:

~ opet jsem se zabouchla do herce (uz jinyho) :D

~ nakoupila jsem si pekny hadriky

~ neni tu zas takova zima jak si mozna nekteri myslite!

~ blabla, ostatni vam napisu az doma :D

Takze si uzijte Silvestra a preju vam pohodovej rok 2011!

Pac a pusu,

DayDreamer!